OTVÍRÁ SE ČERNÁ KNIHA ŠKOLSTVÍ
Naše mateřské a základní školy čekají letos podle všeho razantní změny, které budou mít zásadní dopad do zřizovatelských kompetencí města a neméně do jeho rozpočtu. Motivace státu k převodu nepedagogických pracovníků, ke slučování škol či k peněžním sankcím za neumístění dětí starších tří let do veřejných mateřských škol/dětských skupin je přitom jediná, a to zbavit se vlastní finanční zátěže. Tento soubor návrhů proto neváhám s literární nadsázkou nazvat Černou knihou školství. V čem ve stručnosti spatřuji největší úskoky státu?
Principiální faul – obecně lze říci, že stát nehraje s obcemi fér. Tlačí změny autoritativně a proti jejich vůli, aniž by usiloval alespoň o minimální soulad. To přinese jen další pokřivení vztahu státní správy a územní samosprávy. Neumím si představit, že bychom takto bezohledně rozhodovali na obcích. Přenesení finanční zátěže – stát zatím např. u nepedagogických pracovníků nechce dát obcím k dispozici veškeré prostředky, které od 1/9/2025 budou k financování potřebovat. To ale považuji za nepřekročitelné. Protože budoucí navýšení platů, o kterých ve veřejné sféře rozhoduje výhradně (a opět) stát, resp. vláda, totiž už vždy půjdou jen k tíži obcí. Stejně jako je tomu u kulturních či sociálních zařízení (divadla, domovy seniorů apod.), kde (všechny) vlády nařizují, ale obce a kraje ze svého platí. A bude to mj. v dalších letech stupňovat politické tlaky vedení samospráv na snižování počtu nepedagogických pracovníků ve školách.
Konečně to největší drama ale spočívá v tom, že stát všechny změny ve školství tlačí najednou a jeho jediným motivem je, aby sám ušetřil. Hrozící úhrady za soukromé školky a dětské skupiny jsou již v senátu (stát šetří za nevyplácené rodičovské příspěvky do 4. roku dítěte), převod nepedagogů a souběžně slučování škol snad prý sněmovna schválí už v únoru (v obojím stát ušetří v kapitole školství na nepedagogy i pedagogy). Jsem schopen racionálně pochopit převod nepedagogických pracovníků, nerozumím ale návrhu na slučování škol (logiku může mít jen v malých obcích) a sankce za soukromá zařízení považuji za úplný výsměch. A rád bych, aby stát ve školství primárně řešil jiné věci – přebujelou byrokracii či zkostnatělost pracovněprávních vztahů. Více v Černé knize školství.
Ivan Langr, náměstek primátora