DVOJÍ ČI JEDNOTNÉ ZÁPISY V ZŠ?
Základní školy (a jejich zřizovatel – obce) budou moci v letošním roce po dvou letech znovu pořádat dvojí zápisy do 1. tříd. Tedy mají možnost oddělit zápisy dětí s trvalým pobytem v obci a dětí ukrajinských s uprchlickým statutem po 24/2/2022. Přestože stát, resp. ministerstvo školství s tímto způsobem zápisů nesouhlasí, je třeba říci, že návrat ke stavu roku 2023 způsobila právě nepodpora státu při budování dalších kapacit ZŠ.
MŠMT přitom argumentuje, že jednotné zápisy odmítli poslanci jen proto, že některé obce nebyly schopny/nechtěly navýšit kapacity svých základních škol. Považuji toto zdůvodnění za krajně nevhodné, nezasloužené, hanebné. Stát je zodpovědný za azylovou politiku a svým (podotýkám, že správným) rozhodnutím umožnil dětem ze země napadené vnějším agresorem úplné začlenění do tuzemské společnosti. MŠMT sice částečně podpořilo inkluzi ukrajinských dětí různými měkkými opatřeními, to klíčové, tedy investiční prostředky na dobudování kapacit škol ale obcím nedal. Jinak řečeno, stát na jedné straně autoritativně rozhodnul, ale na druhé už nekonal a od počátku ignoroval zprávy zdola o limitní zátěži škol. Tuto zodpovědnost plně (a opakovaně) svalil na obce, které se tak mnohde ocitly ve velmi dramatické situaci.
Podívejme se na Liberec jako modelový příklad. Možnosti navyšování kapacit vnitřním předisponováním prostor (kmenové učebny místo družin a odborného zázemí) už byly dávno vyčerpány, takže navyšovat kapacity je možné už jen nákladnými přestavbami/nástavbami/dostavbami v investičních řádech cca 150 – 250 miliónů na školu. Peníze lze sice částečně čerpat z evropských fondů, ale primárně nejsou určeny na navyšování kapacit, ale na modernizaci odborného zázemí. Umožňují tedy sice dílčím způsobem zvýšit kapacitu, ale jaksi oklikou. Vlastní navyšování kapacit se tak výhradně děje z rozpočtu města. Takové velké modernizace jsou ale i časově náročné – kvůli stěhování dětí do jiné budovy (aktuálně v tomto módu vzdělává ZŠ Švermova) lze vždy pracovat jen na jedné škole v řádu zhruba 1,5 roku/škola. Ukrajinské děti navíc do libereckých škol nastoupily v době již napjatých kapacit, takže i jejich aktuální počet cca 700 vs. 9 tisíc zbylých školáků dohnaly mnohé školy na samotný limit možností.
Do této situace je nutné navíc připočíst i další rozhodnutí státu ohledně absolutní eliminace odkladů. Což v praxi znamená, že v nejbližší době budeme muset např. do 1. tříd libereckých ZŠ postupně přijmout dalších 220 – 250 dětí (tj. 10 tříd), které zatím každoročně končí v odkladu. Upřímně říkám, že to nejsme (stejně jako jiná města) schopni zvládnout. A to už (na tomto místě) nehodnotím, co tato "bezodkladová" politika způsobí při samotném vzdělávání v 1. třídách, protože řada dětí tam nastoupí i ve stavu objektivní školní nezralosti.
Ivan Langr, náměstek primátora